Každá rodina ve Spojených státech dluží 98 905 dolarů
Celkové zadlužení USA je v současné době přes 11 bilionů dolarů. „Vlády v minulosti emitovaly cenné papíry různého druhu s různou dobou splatností a tyto dlužné cenné papíry, zejména dluhopisy nakupovali různí investoři a ukládali si své volné peněžní prostředky do, v té době nejbezpečnějších, aktiv,“ uvádí Josef Stoulil, analytik Capital Partners a dodává: „Nakupovaly je jak jednotlivé státy a jejich centrální banky jako finanční rezervy státu, tak i privátní a veřejní investoři.“ Přibližně 40 % z celkového dluhu Spojených států je financováno právě veřejným sektorem, včetně různých vládních agentur.
15 největších investorů do dluhu USA
FED a americké vládní instituce – 4,8 bil. USD
Současná výše dluhu státních institucí je téměř dvojnásobná proti stavu před deseti lety. Tehdy představovala tato část státního dluhu asi 2,5 bilionů USD. Je tedy více než pravděpodobné, že i současný údaj se bude do budoucna postupně navyšovat.
Vzájemné fondy (mutual funds) – 769,1 mld. USD
Tato kategorie zahrnuje i peněžní a uzavřené fondy.
Čína – 739,6 mld. USD (+ Hong-Kong 71,7 mld. USD)
Jenom od září 2008 do ledna 2009 nakoupila Čína dluhové cenné papíry za 120 mld. USD. „Někteří nejvyšší představitelé Číny volají po vytvoření nové tzv. rezervní měny, která by nahradila dolar jako dominantní měnu ve finančních rezervách států a centrálních bank,“ uvádí Josef Stoulil. Jde zjevně o obavy o „zdravotní stav“ amerického dolaru v kontextu s příliš velkým zadlužováním se USA.
Japonsko – 634,8 mld. USD
V lednu 2008 bylo Japonsko největším zahraničním věřitelem USA.
Jednotlivé státy USA a lokální vlády – 522,7 mld. USD
Penzijní fondy – 456,4 mld. USD
Ostatní investoři – 413,2 mld. USD
Do této kategorie jsou zařazeni privátní investoři, vládou sponzorované společnosti (tzv. GSC), brokeři, realitní společnosti, neobchodní organizace apod.
Státy exportující ropu – 186,3 mld. USD
Tito bohatí exportéři ukládají své volné peníze do bezpečných amerických vládních dluhopisů. Jsou to například arabské a africké státy, Ekvádor, Venezuela či Indonésie.
Karibská bankovní centra – 176,6 mld. USD
Tato kategorie zahrnuje například Bahamy, Bermudy, Panamu.
Brazílie – 133,5 mld. USD
Pojišťovací společnosti (včetně životních pojišťoven) – 126,4 mld. USD
Velká Británie – 124,2 mld. USD
V loňském roce vlastnila Velká Británie dluhopisy za 279 mld. USD. Je tedy zřejmé, že se snaží spíše odprodat tato aktiva.
Rusko – 119,6 mld. USD
Rusko naopak zvyšuje svoje investice do amerického dluhu. Za 12 měsíců to byl nárůst o 330 %, z původních 35,2 mld. USD.
Komerční banky, spořitelny, úvěrová družstva – 107,3 mld. USD
Lucembursko – 87,2 mld. USD.
Výše dluhu je v jeho absolutním vyjádření jedna věc. Splácení je rozvrženo podle doby splatnosti jednotlivých emisí a starý dluh se obvykle nahrazuje novým dluhem. Tedy jde o nikdy nekončící proces. Druhá, důležitější věc je dluhová služba. Ta zahrnuje všechny náklady spojené s dluhem. Největší položkou dluhové služby je úrok a ten je s větší jistinou úvěru přirozeně vyšší. Vyplacené úroky jsou součástí státního rozpočtu a vždy budou velkou koulí při financování aktuálních potřeb běžného roku v USA.
Zdroj: Capital Partners
