Statistiky EFAMA: Češi stále patří mezi opatrnější Evropany
Tyto a mnohé další závěry lze učinit ze statistik Evropské asociace fondů a asset managementu (EFAMA), která zveřejnila výsledky za všechny členské země za první kvartál roku 2009 minulé úterý.
Pod francouzskou trikolorou do zelených
Relaxací čili zotavením si prošel evropský trh kolektivních investic (přesněji řečeno fondů v režimu UCITS, tedy standardních fondů dle evropské direktivy) v prvním čtvrtletí letošního roku. Současně to bylo poprvé od léta roku 2007, tedy po šesti kvartálech z sebou, kdy čisté prodeje (rozdíly mezi nákupy a zpětnými prodeji podílových listů) dosáhly kladných čísel, konkrétně 22 miliard euro. Tento na první pohled pozitivní fakt je ovšem potřeba více vysvětlit, abychom mohli hovořit o nějaké změně trendu.
Obrat do kladných vod má totiž na svědomí pouze jediná skutečnost, a tou je masivní čistý příliv 50 miliard eur do fondů peněžního trhu v tomto období, na němž se s více jak 80 procenty podíleli Sarkozyho souputníci. Nebýt Francouzů a jejich významné obliby fondů peněžního trhu, vypadala by statistika daleko hůře. Je ovšem pravdou, že ve srovnání s posledním kvartálem loňského roku, kdy z fondů v Evropě odteklo rekordních 142 miliard eur ( asi 3,8 bilionu korun), z toho jen v říjnu 130 miliard eur, je pohled na celý segment výrazně optimističtější. Na rozdíl od České republiky, kde je největším problémem i nadále především odliv prostředků z fondů peněžního trhu na spořící účty a akciové fondy po oba poslední kvartály majetek od podílníků spíše získávají, je celoevropská bilance úplně opačná. Nad vodou drží trh právě francouzské „peněžáky“, zatímco akciové fondy (-4 mld. Eur), smíšené fondy (-10 mld.eur), dluhopisové fondy (-4 mld.eur) i ostatní fondy (-13 mld.eur) čelí i nadále odlivu majetku podílníků.
Náklonnost Francouzů k fondům peněžního trhu je dlouhodobou záležitostí, aktuálně v nich drží 531 miliard euro, což je například skoro 40 krát více než Němci (14 mld.eur), kteří patří naopak tradičně k příznivcům spořících účtů. Ostatně podobně jako Češi. Na obranu Němců lze jen dodat, že skutečná čísla nebudou tak nízká, protože v nich nejsou zahrnuté investice prostřednictvím SICAV fondů v Lucembursku, ale pouze investice do fondů s domácím domicilem.
Francie tahounem, Itálie na chvostu, Turecko překvapením kvartálu
Seřadíme-li si jednotlivé země podle čistých prodejů do fondů, hraje díky již zmíněnému přílivu peněz prim Francie, nejvíce se odkupovalo naopak v Itálii. Vzhledem k různé velikosti jednotlivých členských trhů podá lepší obrázek procentuální úbytek či naopak nárůst celkového majetku ve fondech . A z tohoto pohledu je jistě překvapivé prvenství Turecka. Dynamika růstu investic do fondů je v této zemi obrovská, což je dáno i nízkou počáteční základnou. Naopak země střední Evropy jsou na chvostu této tabulky, Česká republika mezi nimi s více jak čtrnáctiprocentním propadem majetku. Negativně se na tomto čísle kromě již zmíněné nedůvěry v konzervativní fondy projevilo i oslabení koruny vůči euru v prvním kvartále letošního roku.
Celkově bylo k 31.březnu v UCITS a non-UCITS fondech zainvestováno něco přes 6 bilionů eur. Oproti poslednímu kvartálu je částka nižší o 1,4 procenta, což je daleko méně než pokles majetku v českých fondech o 14 procent.
V majetku ve fondech na hlavu Evropu příliš nedoháníme
Poslední zajímavou statistikou, kterou můžeme z materiálů EFAMA interpretovat, je majetek v podílových fondech v jednotlivých členských zemích vztažený na počet obyvatel. Statistiky v tomto případě zkreslují daňové ráje typu Lucembursko nebo Irsko, vyřadíme-li je ze srovnání, dostáváme celkem věrohodný obraz porovnávající „investiční sílu“ jednotlivých zemí. Nutno ovšem počítat s tím, že uvedený přehled zahrnuje pouze fondy s domácím domicilem, jiné, zejména lucemburské, už ne. V České republice ovšem tvoří zahraniční fondy zhruba polovinu všech investic, proto je třeba počítat se zhruba 20 tisíci korunami na hlavu. I to je ovšem třikrát méně než podobně velké Portugalsko.
Shrnutí
Oblast kolektivniho investování v Evropě se v prvním kvartále roku 2009 stabilizovala. Jako celek si polepšila o 22 miliard eur nových přírůstků, které směřovaly především do konzervativních fondů. Naopak z ostatních fondů peníze odtékaly. Jako celek tak sektor nepatrně ztratil. Překvapením je dynamika tureckého trhu, naopak zklamáním jsou výsledky středoevropských zemí včetně České republiky. Ta trpěla především sedmnáctiprocentním propadem majetku peněžních fondů a dokonce téměř třicetiprocentním poklesem obhospodařovaných aktiv v dluhopisových fondech. Nejstabilnější tak zůstal sektor zajištěných fondů, i když i ten poklesl o téměř čtyři procenta.
Na základě statistik EFAMA (European Fund And Asset Management Association) a AKAT ČR (Asociace pro kapitálový trh České republiky) zpracovalo odd.e-commerce Broker Consulting, a.s
Psáno pro Hospodářské noviny