Poznámky ze schůzky s autorem nového konkursního zákona/problémy plynoucí z dosavadní 5leté praxe
Když jsem kdysi pracoval jako podržtaška pro místopředsedu vlády pro ekonomiku Martina Jahna vznikal nový konkursní zákon. Ten starý byl založen na tom, že soudce vede konkurs. Byla tam kupa korupčních kauz. Ten nový byl napsán na principu věřitelé rozhodují o osudu podniku, o konkursu či případné reorganizaci firmy.
Tým autorů vedl tehdy Bohumil Havel. Dnes se podílí na rekodifikaci soukromého práva a je členem Legislativní rady vlády. Zašel jsem s ním po těch letech na kafe a tady jsou zápisky:
Problémy plynoucí z 5leté praxe nového zákona:
(1) Nepřátelské převzetí firmy přes konkurs - většinový věřitel, který skoupí pohledávky za vyhodných podmínek může ovládnout firmu - když selže dozor a projde i případná podjatost insolvenčního správce či soudce. Ukazuje se, že naše právní prostředí ještě není připravené na standardní jinde známé mechanismy. Obrana proti takovýmto excesům může být snad jen přes Ústavní soud nebo přes důslednější výkon funkce členů věřitelského výboru dlužníka.
(2) Pro banky může být poučením lépe si hlídat úvěrové smlouvy - problém velké úvěrové pozice banky vůči firmě. Insolvenční soud může rozhodnou o tom, že banka před krachem firmu příliš ovládala a tvořila tak s podnikem koncern. To má velký vliv nejen na možné koncernové důsledky, ale zejména je takovému věřiteli zakázáno hlasovat. Významný věřitel, který zjevně dlužníka rozsáhle financoval, se najednou dostává do role pouhého pozorovatele bez faktického vlivu. Banky a další věřitelé by tak měly věnovat velkou pozornost formulacím ve svých smlouvách, aby nebylo možné je následně interpretovat jako smlouvy o ovládání apod. Obdobně si musí hlídat své faktické chování v době, kdy je dlužník už na hraně úpadku, protože i to může mít následně pro soud význam.
Pokračování na PenízeNavíc.cz
